Nejvýraznější památkou na nahrazená zařízení v areálu Horní Domky zůstává dolní stanice Transporty VL 1000, zvané Dědek, na jejíž zdi se dodnes můžeme dočíst, jaké měl vlek parametry, a kolik Kč stála jedna jízda. Kromě hlavního areálu uvádějí starší mapy na jihovýchodním svahu Lysé hory několik dalších vleků - konkrétně hned čtyři na svahu ze západní strany přiléhajícímu k modré sjezdovce. Nejdelší z nich, půlkilometrový talířový vlek typu EPV-300 (výrobce Slovšport Žilina), který na své trase překonává obstojné převýšení 160 m, byl ještě donedávna provozován Fyzikálním ústavem AV ČR, o čemž svědčí jeho relativně zachovalý stav (na plánku označen písmenem A). Naopak již téměř deset let nebyl spuštěn chátrající paralelně vedený a jen o něco kratší vlek vyrobený zřejmě svépomocí (B). V horní části svahu pak byly v minulosti k dispozici ještě další dva vleky, po kterých se podařilo v terénu najít pouze chátrající obslužnou budovou (C), ve které jsou uskladněny podpěry s ozubenými kladkami používané starších typů kotvičkových vleků. Další stopy po vlecích ze starších map se již na okolních svazích najít nepodařilo, byť například kotvičkový vlek u Huťské boudy musel být demontován teprve nedávno.
Druhým největším areálem v Rokytnici nad Jizerou je Studenov, kterému dominuje jeden z nejlepších carvingových svahů v ČR obsluhovaný Tatrapomou H-210 dvěma kotvovými vleky Transporta. Deset kratších talířových vleků a repasovanou lanovku pak najdeme v dolní části svahu. Za zapomenutými vleky se musíme vydat výše do svahu, kde chátrají dva kotvičkové vleky, konkrétně na široké louce nad chatou Zlatá vyhlídka (D), a na bočním svahu v některých zdrojích nazývaném jako Prameniště (E). Zatímco v případě prvního se jednalo o kotvičkový vlek s atypickými podpěrami osazenými ozubenými kladkami, druhý je typickým sériově vyráběným vlekem typu VL 200 od Transporty Chrudim. Oba tyto vleky shodně dosahovaly zhruba 250 m délky.Další bohatá lyžařská nabídka v rámci Rokytnice nad Jizerou se rozprostírá na mírných severně orientovaných lučních terénech. Ještě o něco výše, na svahu Vlčího hřebene, jsou k ještě nalezení již zcela zarostlé podpěry kotvičkového vleku, který je veden podél svahu v areálu Karbo, v současnosti obsluhovaném talířovým vlekem Metasport TLV. Cestou západním směrem pak postupně mineme areály Bahýnka, Modrá hvězda, Sachrovka a Bosíno. Poslední ze jmenovaných, jehož hlavním zaměřením je snowtubing, pak na svém svahu disponuje zarůstajícím, ale jinak zachovalým vlekem Tatrapoma P (v mapě označen písmenem G). Po dvou a půl kilometrech chůze dále na západ, na tzv. Zimní straně, pak narazíme na pozůstatky dvousetmetrového a svojí konstrukcí opět neobvyklého háčkového vleku (H). Další kotvičkový vlek, tentokrát znovu klasická Transporta VL 200, zarůstá na okraji lesa o další kilometr dále nad Dolní Rokytnicí (I). Mapové podklady uvádějí ještě jeden krátký vlek výše na stejném svahu, bohužel kvůli několika elektrickým ohradníkům se nám nakonec nepodařilo ověřit jeho současný stav.
Vydáno: 25.8.2020
Aktualizace:
