Dosud jsme se v článku nezabývali hlavním tématem našich stránek, kterým jsou zapomenuté vleky, ale další prostor ještě netradičně věnujeme sjezdovým tratím, z nichž některé rovněž upadly v zapomnění. Lanovka jich obsluhovala šest, přičemž dnes jsou prakticky využívány pouze tratě s původními čísly 2 a 3, tj. „Výťahová“ (délka 2200 m, sledující trasu lanovky po její západní straně) a „Turistická“ (délka 2600 m, přes Oštiepkovou muldu a úbočím zpět k trase lanovky a poté serpentinami k dolní stanici). V terénu jsou dosud vyznačeny dvě skialpinistické tratě č. 4 a 6 „Kraviarske“ (délka 5 km, z hrany Velkého Kriváně přes sedlo za Kraviarským zpět pod dolní stanici lanovky) a „Belské lúky“ (délka 7 km, z hrany Kriváně přes sedlo Bublen do doliny Malá Bránica s cílem nedaleko Belé). Číslem 5 byl označen sjezd z Chaty pod Chlebom po jižním svahu, zvaném Generál, a po zásobovací cestě až na úpatí svahu u Šútova. Až do sedmdesátých let pak byla nejrespektovanější sjezdovkou trať č. 1 „Pretekárska“, dějiště mnoha závodů, o jejichž náročnosti svědčí parametry sjezdu (délka 2950 m, převýšení 880 m), srovnatelné například s vyhlášenou sjezdovkou Streif na Hahnenkammu v Kitzbuhelu (délka 3312 m, převýšení 860 m). Ke startu trati bylo zapotřebí vystoupat na hřeben Chlebu, odkud se lyžaři spouštěli do Oštiepkové muldy. Po pravotočivé zatáčce sjezdovka traverzovala severní svah Chlebu, aby se pak svým nejobtížnějším úsekem doslova propadla do pásma lesa, kde po dosažení dna žlebu mírným dojezdem vyústila až k dolní stanici lanovky. Z důvodu lavinového nebezpečí byla koncem 70. let sjezdovka uzavřena s perspektivou obnovení provozu po instalaci protilavinových zábran, ve skutečnosti se však jednalo o uzavření definitivní.Vrátna se po dokončení lanovky rázem stala v rámci Československa lyžařským terénem prvořadého významu, čemuž odpovídala i po dlouhá léta nejvyšší dostupná úroveň instalovaných dopravních zařízení: na severním i na jižním svahu Chlebu, tj. v Oštiepkové muldě a na Generálu pod Chatou pod Chlebom, byly ve druhé polovině 50. let instalovány na Slovensku vynalezené vleky Turdus, které pak hned na počátku 60. let nahradily kotvové vleky s charakteristickými portálovými podpěrami vyráběné Transportou Chrudim. Od 80. let nastal útlum lyžování na jižní straně Chlebu, způsobený vyhořením chaty v roce 1982. Jediným provozovaným zařízením na jižních svazích v současnosti zůstává 400 m dlouhý talířový vlek patřící místnímu lyžařskému klubu (původně byl v jeho trase veden kratší háčkový vlek). Opuštěné (ale natřené ?!) podpěry Transporty už jen tvoří kulisu svahu Generál, který je nyní oblíbeným cílem skialpinistů - těm určitě nevadí neuskutečnění záměru na jeho obnovu spojenou s výstavbou dalších pěti na sebe navazujících zařízení vedených z okraje Šútova, které zde bylo zvažováno kolem roku 2000.
Na severní straně Chlebu se vlek od Transporty dočkal náhrady modernějším zařízením od firmy Doppelmayr v roce 2006 a nadále tak zůstává obsluhován jeden z nejlépe přirozeně zasněžených terénů na Slovensku, ač kdysi obvyklé závěry sezony na přelomu května a června již bohužel jsou rovněž minulostí.
V příští části se budeme věnovat zbývajícím osmi areálům v rámci Vrátné doliny, včetně nejnahrazovanějšího zařízení v historii SR i ČR a odlehlého vleku, který se sám zasloužil o svůj zánik.
Vydáno: 20.11.2019
Aktualizace:
-
