Severní svah Fajtova kopce, kde se nachází dnešní lyžařský areál, byl podle dochované písemné zprávy z roku 1926 hojně využíván místními lyžaři, zejména k organizované výuce.
Klub se postupně dále rozvíjel a byl později přejmenován na Sportovní klub Velké Meziříčí, který působil až do roku 1950.
V roce 1965 se skupina mladých nadšenců pustila do stavby prvního lyžařského vleku na Vysočině. Tento vlek byl postaven za pomoci n. p. Opravny zemědělských strojů Velké Meziříčí a jejich učňovského střediska a dále Okresního průmyslového podniku Výtahy se sídlem rovněž ve Velkém Meziříčí. První zimní sezónu absolvoval vlek v zimě 1966. Jednalo se o háčkový vlek s nekonečným lanem, na které se lyžaři upínali pomocí přenosných kotev. Použito bylo výtahářské lano o průměru 16 mm a pohon zajišťoval traktorový motor Zetor Major 3011 o výkonu přibližně 30 HP, umístěný ve zděné strojovně v horní stanici na Fajtově kopci. Pohon lanovnice byl řešen přímo z diferenciálu přes pětistupňovou převodovku. Nejvyšší rychlost se zpravidla řadila až poté, co svah opustily děti, neboť rozjezd při této rychlosti byl mezi lyžaři přezdíván jako „trhač paží“. Pro zamezení prokluzu bylo tažné lano dvakrát ovinuto kolem hnací lanovnice, což bylo v té době běžné zejména u zvratkových vleků budovaných především v oblasti východní Moravy. Vystředění lana k prvnímu sloupu bylo řešeno šikmým uložením dvou výtahářských kol o průměru 800 mm. Pro zamezení nechtěného vniknutí kotvy do strojovny při selhání odpojení z lana byla před strojovnou instalována mechanická klapka spojená s hydraulickým vypínacím zařízením, které při nárazu kotvy rozpojilo spojku motoru a zastavilo pohon. V průběhu dalších let byl vlek prodloužen a svah byl vybaven osvětlením. Elektrický proud pro osvětlení vyrábělo stejnosměrné dynamo umístěné v přístavbě budovy strojovny, které bylo poháněno druhým motorem Zetor.
Do roku 1972, kdy byl založen Lyžařský oddíl TJ Spartak Velké Meziříčí, byla činnost zajišťována lyžařským oddílem OZS n. p. Velké Meziříčí.
V roce 1977 byl zpracován projekt úprav vrchní části Fajtova kopce. Za pomoci DS Olomouc bylo v letech 1978–1979 na plochu přibližně 2 ha navezeno zhruba 75 000 m3 přebytečného materiálu z výstavby dálnice D1, čímž došlo ke zvýšení vrcholu kopce přibližně o 8 metrů. Po dokončení všech terénních úprav bylo na Fajtově kopci celkově navezeno přibližně 110 000 m3 materiálu. Nadmořská výška vrcholu dosahuje přibližně 550 m n. m.
Modernizace areálu vyvrcholila v prosinci 1979, kdy byl na opačné straně svahu uveden do provozu nový lyžařský vlek VL 315 od n. p. Transporta Chrudim. I zde se lyžaři upínali pomocí přenosných kotev, ty však již nebylo nutné svážet dolů. Po odpojení v horní stanici obsluha kotvy smotala – v blízkosti sedátka tvaru T se nacházel háček, který se zachytil za očko na opačné straně u kotvy – a odeslala je po zpětném lanu zpět dolů. Zde se pomocí speciálního mechanismu automaticky uvolnily z lana a po pomocném vedení sjely do zásobníku, odkud si je lyžaři znovu odebírali. Oba vleky byly v provozu souběžně až do roku 1981. Poté musela být strojovna původního vleku odstraněna, neboť ustoupila výstavbě lyžařské chaty.
Na konci roku 1980 byl otevřen svah s plastickým kobercem o délce 310 m, ploše 4 500 m2 a převýšení 68 m. Po stranách bylo vybudováno kropení plastického povrchu a to výhradně vodou z vodovodního řádu. Výrobcem byl tehdejší Nisasport Jablonec nad Nisou. Plastický koberec byl úspěšně provozován po dobu 17 let.
Ve stejném období proběhla také modernizace vleku VL 315, kdy byly původní přenosné kotvy nahrazeny pevně uchycenými teleskopickými tyčemi od firmy Metasport Ostrava. V roce 1983 bylo vlastními silami vyrobeno a uvedeno do provozu vrtulové sněhové dělo první generace – typ Šumava. V roce 1986 s ním pan Liška, nejstarší člen oddílu, dokázal zasněžit celou sjezdovku. Skutečné zasněžování s novou technologií a akumulační nádrží na vodu bylo zavedeno až přibližně o deset let později.Na přelomu 80. a 90. let se připravovalo vybudování nové sjezdovky, avšak z důvodu nedostatku finančních prostředků na odlesnění a potřebné technické zařízení k realizaci tohoto záměru nedošlo.
V druhé polovině 90. let prošel areál další modernizací. Bylo instalováno umělé zasněžování, proběhla další úprava stávajícího vleku a byl pořízen dětský lanový přenosný vlek LTR 600.
Dne 1. dubna 1991 zanikl Lyžařský oddíl TJ Spartak Velké Meziříčí a vznikl Ski klub Velké Meziříčí, s. o., který provozuje lyžařský areál na Fajtově kopci ve Velkém Meziříčí dodnes.
V roce 2004 Ski klub navážel další terénní úpravy v objemu přibližně 20 000 m3. V prosinci téhož roku byl dosavadní vlek nahrazen novým dvoukotvovým vlekem od firmy Michálek s.r.o. Chrudim, který v areálu slouží dodnes.
Do dnešních dnů v areálu proběhla řada dalších investic. Areál dnes nabízí lyžařskou školu, půjčovnu lyžařského a snowboardového vybavení, dětské hřiště lyžařské školy se třemi přenosnými vleky, restauraci a ski bar. Díky své poloze v blízkosti dálnice D1 je snadno dostupný nejen pro místní lyžaře, ale i pro návštěvníky z širokého regionu. V roce 2015 byla na Fajtově kopci postavena také rozhledna, která se stala další výraznou dominantou této lokality.
Tento článek vznikl ve spolupráci s panem Petrem Zezulou, který se dlouhodobě podílel a stále podílí na rozvoji sportovního areálu na Fajtově kopci. Byl přítomen všem etapám jeho výstavby a zásadním způsobem přispěl k jeho dnešní podobě. Je rovněž autorem řady článků věnovaných historii nejen lyžování ve Velkém Meziříčí. Další jeho texty lze nalézt na stránkách lyžařského klubu nebo na jeho facebookovém profilu.
Další cenné informace a zajímavosti z provozu bývalých lyžařských vleků poskytl pan Roman Prokop, místní rodák a bývalý člen lyžařského klubu. Vydáno: 15.2.2026
Aktualizace:
