Po stanovení základní koncepce vleku, kdy byla spodní stanice určena pro pohon, a horní stanice sestávala z kladky a vyhazovače kotvy, vytyčil Jan Pořízek místo pro umístění obou těchto bodů a provedl výpočty pro zbudování základů. Velkou výhodou bylo, že se v lokalitě, vzdálené cca 500 m od středu obce, nacházela čerpací stanice vodovodu již napojená na elektrickou síť. Výstavbu vleku podpořila i obec, kdy na oplátku za brigádnickou pomoc při stavbě prodejny v rámci akce Z v letech 1979 - 1981 zajistila členům Svazarmu beton pro vybudování základů budoucího vleku. Celá konstrukce vleku, včetně kotev, byla originální a vytvořená z dostupných materiálů. V letech 1980 - 1982 členové svazarmu ještě k vleku přistavěli a vybavili chatu, ve které si mohli lyžaři dát čaj nebo grog. Zlatou érou vleku byly roky 1980 – 2005, kdy byl vlek spouštěn každý víkend od 14 do 17 hodin, o vánočních svátcích a prázdninách pak od 9 do 17 hod. Veřejnost mohla lyžovat za 10, později 20 Kč za hodinu. Pro místní byly k dispozici sezónní permanentky za 100 Kč. Vlek využívali např. i učitelé ze základních škol ve Sloupu a Ostrově u Macochy k přípravě před odjezdem na lyžařský výcvik.
Vlek byl z důvodu špatných sněhových podmínek naposledy v provozu přibližně v roce 2006. Konstrukce vleku je již schována a kdysi velmi oblíbený lyžařský vlek připomíná jen bouda spodní stanice a přilehlá chata, která dodnes slouží jako základna pro tábory a jiné akce spolků v obci.
Děkujeme panu Zdeňkovi Kakáčovi za detailní informace ohledně historie vleku a také Aloisu Nečasovi, nestorovi vavřineckého Svazarmu, za další zajímavosti z historie a seznámení s vlekem přímo v terénu. Vydáno: 17.1.2021
Aktualizace:
