Počátky budování lyžařské sjezdovky s vlekem ve Štítné nad Vláří mají kořeny v 70. letech, kdy parta kamarádů chodila lyžovat do místní části Uhliska, nacházející se jihovýchodně od obce směrem na vrchol Javorník. Zde se nacházela přibližně 500 m dlouhá louka, na kterou museli vystoupat po svých, vlastními silami upravit sníh sešlapáním, a pak si přibližně desetkrát za den svah sjeli.
V pozdějších letech se parta přesunula na svah Višňov, kde v letech 1977 - 1978 nainstalovali první zařízení pro dopravu lyžařů. Jednalo se o naviják z motorky, který byl v zimě umístěn do zamčené dřevěné bedny. Přes léto jej využíval člen party na orbu zahrady. Tento naviják původně sloužil brumovskému lyžařskému oddílu na Holém vrchu a později na Tarandové, kde byl po instalaci zvratkového vleku v roce 1968 uložen do skladu v brumovském MEZu. Tam jej později nalezl a za litr slivovice do Štítné převezl M. Tkadlec, člen party štítenských kamarádů a v té době zaměstnanec zmíněného MEZu.
Používání navijáku však nebylo příliš komfortní, a tak kamarádi začali uvažovat o vybudování skutečného lyžařského vleku. V roce 1985 při lyžování na Portáši (Kohútce) zmínil tamější vlekař V. Dostálovi, že tuto sezonu je Velký vlek spuštěn naposledy, protože se bude nahrazovat. To iniciovalo myšlenku přestěhovat tento vlek do Štítné. Události nabraly rychlý spád, a ještě stejnou zimu se podařilo zamluvit si tento vlek pouze za cenu odvozu. Na konci zimy hledali Štítňané terén, kde by mohli tento vlek instalovat. Původním cílem byla již zmíněná Uhliska, jejichž nevýhodou byla relativně velká vzdálenost od obce. Další zvažovanou variantou byla lokalita Chrastné směrem na Brumov-Bylnice. Tento svah však byl příliš krátký a také hůře dostupný. Z tohoto místa však zahlédli dlouhý severní svah přímo ve Štítné, na kterém se v ten okamžik nacházela také spousta sněhu. Bylo rozhodnuto.Po ukončení lyžařské sezóny vyryl p. Valoušek z místního agropodniku podpěry Velkého vleku na Kohútce i s betonovými základy, aby zůstaly nepoškozené. Na konci srpna 1986 byl vlek dovezen do Štítné. Stavbu zastřešilo místní JZD Javorník, odkud se odebírala i elektřina. Původní konstrukce vleku na Kohútce byla dvojitá, tzn. každá podpěra sloužila dvěma vlekům. Navíc v posledních letech provozu byly oba vleky upraveny pro pevné závěsy, tzv. šperkopomy. Ve Štítné byl na podpěry instalován pouze jeden vlek pro původní přenosné závěsy, tzv. zvratky. Stejně jako na Kohútce i zde měl vlek délku 600 m. Pro zastínění bylo dále naplánováno vysadit podél svahu alej, k čemuž nakonec nedošlo.
První zima s novým vlekem nezačala dobře – v prosinci nebyl sníh. Ten napadl až v první polovině ledna a vydržel do březnových dnů. Vlek se pak v prvních letech svého provozu těšil vysoké návštěvnosti. Systém s přenosnými závěsy se však stával značně nekomfortním a byl spojen také s problémy s bezpečností a získáním potřebných revizí. Z toho důvodu bylo v roce 2001 přistoupeno k úpravě zvratkového vleku pro pevné závěsy, o kterou se postaral známý konstruktér a vynálezce Josef Šperka ze Zlína, který postavil všechny zvratkové vleky na Portáši/Kohútce, a tedy i ten Velký - pozdější štítenský. Takto rekonstruovaný vlek fungoval 5 let, kdy starost o něj převzala obec. Byla zakoupena rolba od paní Charvátové ze Zlína. V roce 2006 byl díky dotacím zakoupen nový vlek KV 400 od Momentu Zlín, který nahradil vlek původní. Následující rok byl paralelně v kratší trase postaven ještě druhý vlek stejného typu. Současně s novými vleky bylo vybudováno i umělé osvětlení. Vlivem nízké nadmořské výšky 350 – 480 m n. m. však areál trpívá nedostatkem sněhu.
Ačkoliv se naše reportáže věnují lyžařským vlekům, nelze u tohoto lyžařského areálu, v současnosti nesoucího název Dubečky, nezmínit travní lyžování, jehož je vyhlášeným centrem. Konají se zde i mezinárodní závody, včetně např. Mistrovství světa juniorů v roce 2015.
O historii lyžování a lyžařského vleku ve Štítné nad Vláří nám ochotně vyprávěli pánové Jaroslav Holba a Pavel Mikulčák, členové party kamarádů stojící za zrodem lyžařského vleku v obci. Pan Holba byl také dlouholetým předsedou lyžařského oddílu.
Zmiňovanou partu kamarádů tvořili: Jaroslav Holba, Pavel Mikuličák, Jaroslav Saňák, Vít Struhař, Bohumil Pukýš, Josef Šenkeřík, Stanislav Šebák, Josef Šuráń, Josef Šebák, Václav Dostál, Stanislav Struhař, Oldřich Mozgva, Jaroslav Liška, Miroslav Tkadlec, Bronislav Šabršula s Josef Kolínek. Vydáno: 19.2.2023
Aktualizace:
