PIATROVÁ. Stejně jako řada dalších slovenských měst, do jejichž katastru spadaly svahy přilehlých pohoří, i město Vrútky se kdysi mohlo pochlubit vlastním lyžařským střediskem. To se nacházelo v dolní části východních svahů Lúčanské Malé Fatry v lokalitě Piatrová, kde byl v roce 1960 postaven první kotvičkový vlek. Hlavním přepravním zařízením se od roku 1968 stal paralelně vedený kotvový vlek VL 500 od Transporty Chrudim, který na své 670 m dlouhé trase vybavené osvětlením pro večerní lyžování překonával zhruba stopadesátimetrové převýšení. Pro celoroční využití svahu byla dokonce zakoupena umělá tráva, která však nakonec nebyla na svah instalována. Dalších změn se středisko dočkalo v 80. letech, kdy byl v roce 1983 demontován kotvový vlek, jehož části byly použity při generální opravě stejného typu vleku v Ošiepkové muldě ve Vrátné. Dále byla prodloužena sjezdovka u kotvičkového vleku na 450 m a samotný vlek nahrazen talířkovým (EPV-300). Ten byl z důvodu své nízké kapacity záhy v roce 1986 vyměněn za Tatrapomu F, na mírnou dolní část svahu pak přibyla krátká Tatrapoma S. Původní kotvičkový vlek i EPV-300 pak byly přestěhovány na jižní svah Kľačianské Magury. Piatrova Podobně jako mnoho podobných středisek postihl od začátku 90. let i areál na Piatrové postupný útlum provozu – jako poslední se do roku 2006 udržela Tatrapoma F, provozovaná společností JASED jen při čím dál vzácnější přízni počasí. V současnosti v lokalitě najdeme její rezivějící podpěry, lano již spadlo z velké části kladek. Ještě hůře je na tom sousedící Tatrapoma S, které chybí celá horní stanice. Kdysi hlavní vlek Transporta VL 500 připomínají jen patky podpěr, průsek vleku je již z velké části zarostlý a stejně tak i bývalá sjezdovka, která již téměř není v terénu patrná.

V nedávných letech byly představeny projekty na obnovu areálu. Hned několik variant navrhlo občanské sdružení HEARTH – Modrá planéta, které v rámci plánu revitalizace prostoru mezi Žilinou a Martinem nastínilo možnost výstavby sedačkové lanovky a 3600 m dlouhé sjezdové tratě, která by překonávala 785 m převýšení - z hřebene Malé Fatry (spod vrcholu Úplazu) až do údolí Chrapového potoka, tedy do blízkosti dálničního sjezdu u Dubné skaly. Ve skromnějších variantách projektu se již se zpřístupněním hlavního hřebene lanovkou nepočítalo, dolní část projektovaného areálu by pak byla i v částečném souladu s návrhem územního plánu Vrútek. S ohledem na nepříznivé podmínky pro investice do tohoto odvětví, obzvláště v oblastech s relativně nízkou nadmořskou výškou, je pravděpodobné, že se návratu lyžování na kdysi vyhlášené a mnoha lyžařskými závody prověřené svahy Piatrové již nedočkáme.

Za převážnou většinu podkladů a aktuální fotografie pro této článek děkujeme našemu přispěvateli Róbertu Hojstričovi z Martina. Poděkování patří také panu Ľubomíru Bernátovi, který nám zaslal historické fotografie. Vydáno: 31.5.2019


Aktualizace:
9.7.19 - doplněny historické fotky