ORAVA - VLEKY NESOUCÍ NEZVYKLÉ ATRIBUTY. Pro dnešní článek opět čerpáme z fotografií, které letos v létě pořídil na Oravě náš korespondent Jakub Cikhart. Zatímco společným „jmenovatelem“ předchozí reportáže z Oravy byl typ vleku (Tatrapoma F), nyní se zaměříme na vleky nesoucí nezvyklé atributy, které se nám ne vždy podařilo vysvětlit.

Na úvod zavítáme do Sihelného, kde ani ne kilometr na východ od v současnosti provozovaného lyžařského střediska Grúniky nalezneme ještě další areál - Športcentrum Sihelné. Provozován byl zřejmě jen krátkou dobu na počátku tisíciletí, kdy zde byl instalován 671 m dlouhý vlek Tatrapoma H-210. Zatímco označení „H“ přísluší vlekům s odpojitelnými závěsy, číslo udává počet závěsů v zásobníku, od kterého se odvíjí zejména design dolní stanice a další konstrukční prvky vleku. Pro relativně krátkou trasu je však 210 závěsů zbytečně mnoho - Tatrapoma vleků této řady vyrobila jen něco přes třicet, a instalovány byly zpravidla na trasy přesahující jeden kilometr, někdy i výrazně (až 1700 m). Vleky s vyšším počtem závěsů už v kežmarském závodě vyráběny nebyly (v tomto směru nese rekord vlek Petite Fontaine se třemi sty závěsy, který vyrobil Montaigner pro francouzské Megeve). V případě Sihelného se jedná o vlek vyřazený z jiného střediska – v úvahu by přicházela například Tatrapoma H-210 z Pasek ve Vrátné, kterou v roce 1998 nahradila čtyřsedačková lanovka Doppelmayr, či vlek stejného typu v Bílé, nahrazený v roce 1997 kotvovým vlekem, rovněž od Doppelmayru.
oravadi Hned v sousedním údolí narazíme na z hlediska počtu vleků jedno z největších oravských středisek – Polhorský Hrádok, vybavený hned pěti vleky: třemi kratšími talířovými typu EPV-300, a dvěma šestisetmetrovými, částečně rekonstruovanými Transportami VL-1000. Podobně jako v případě Športcentra Sihelné se ani v tomto případě zřejmě nejedná o vleky prvotně určené pro tento areál, protože nejsou uváděny z přehledech horských dopravních zařízení vydaných z letech, kdy byl tento typ vleků vyráběn. Jejich původní umístění ani rok instalace v Oravské Polhoře se nám však nepodařilo zjistit.

Další záhadný vlek najdeme v opuštěné části areálu v Brezovici, která byla v provozu zřejmě rovněž jen krátkou dobu začátkem tisíciletí. Vlek na své relativně krátké 160 m dlouhé trase překonává obstojné převýšení 60 m, přičemž pohonem je, netypicky pro Tatrapomy, osazena horní, a napínacím závažím dolní stanice. Právě konstrukce dolní stanice je pak zcela neobvyklá a i další součásti tohoto vleku nejsou pro Tatrapomy F charakteristické.

Další zajímavosti o lyžařských vlecích na Oravě pak najdete v popiskách snímků v navazující fotogalerii.

Vydáno: 6.10.2024


Aktualizace: