Technické provedení samotného lomu trasy se odvíjí od typu vleku – klíčovým faktorem je způsob upevnění závěsu k lanu. Nejsnadnější průjezd závěsu přes kladku bez ohledu na její náklon umožňují vleky s odpojitelnými závěsy, které na území Česka a Slovenska postavila až na šest výjimek Tatrapoma (později Tatralift). U tohoto typu vleků není počet lomů trasy teoreticky omezen, nicméně v našich zemích dosáhl maximálního počtu dvou. V ČR se na dvakrát lomených Tatrapomách typu H můžeme svézt ve čtyřech areálech: na Severáku, v Hrubé Vodě, na Severce v Horní Lomné a v Mostech u Jablunkova. Hned 12 takových vleků najdeme na Slovensku: v Závadě pod Čiernym vrchom, Porubě pri Prievidzi, ve Vrátné (Slovan), v Nižné Boci na Fišiarce, v Lopušné dolině (Tatrasvit), v Podbielu na Pálenici, na Štrbském Plese (Interski), v Hornoveské dolině (Lômy), v Kráľové u Zvolenu, Hriňové (Košútka) a dva v Levočské dolině. Podstatná část těchto vleků však již není v provozu. Pro zajímavost - na světě nejvíce změn směru na jednom vleku najdeme na vleku Serre Lacroix ve francouzském středisku Dévoluy, který se lomí dokonce šestkrát (podrobnosti zde). Z českých a slovenských vleků nejvíce mění svůj původní směr vlek na Pálenici v oravském Podbielu (během dvou lomů o 88,3 °), ve světě obdobný rekord držel třikrát lomený vlek Vielle Casse ve švýcarských Les Diablerets (118,7 °), od roku 2016 nahrazený sedačkovou lanovkou (více zde).V případě háčkových a zvratkových vleků, které převažovaly na našich svazích až do začátku 80. let, konstrukci lomových podpěr usnadňovala skutečnost, že po vratné větvi lana nesjížděly závěsy. S ohledem na způsob připevnění závěsu k lanu tyto však vleky umožňovaly změnu trasy pouze jedním směrem, zpravidla vlevo. Takto tomu bylo i na jednom z prvních vleků na území ČR, vedeném po legendárním severním svahu Lysé hory v Beskydech (postaven v roce 1955), jehož trasa se stáčela směrem vlevo hned na třech po sobě následujících podpěrách. S lomenou trasou jsme se mohli rovněž setkat u nejdelšího zvratkového vleku vůbec, který stál na svahu Jeleňovské u Valašských Klobouk. U klasických háčkových vleků typu VL 200 z dílny Transporty Chrudim nemáme s lomenou trasou potvrzený žádný exemplář.
Nepoměrně složitější řešení lomených tras vyžadují vleky s fixními závěsy, které mohou vodorovné či šikmé kladky, zajišťující změnu směru vedení lana, objíždět pouze ve směru shodném s tím, kterým objíždějí lanovce (tj. koncová velká vodorovná kola ve stanicích). V principu se tu nabízejí tři řešení, z nichž dvě můžeme najít i u několika našich vleků.
Prvním z nich je varianta, kdy přes lomovou podpěru přechází pouze tažná větev vleku, a vratná je vedena přímo – celá trasa vleku tak získá trojúhelníkový tvar. Známým a jediným příkladem tohoto typu řešení u kotvových vleků od Transporty Chrudim byl v roce 1972 postavený vlek na Zakletý v Říčkách v Orlických horách. Tento byl v roce 2006 nahrazen čtyřsedačkovou lanovkou, jejíž trasa sledovala právě onu přímou, vratnou větev původního vleku (od letoška vede stejnou trasou šestisedačka). V současnosti se s vlekem s trojúhelníkovou trasou ještě můžeme setkat na jižním svahu v Bílé v Beskydech. Hlavní nevýhodou tohoto řešení nutnost vytyčit samostatnou trasu i pro vratnou větev vleku, a to včetně výstavby dalších podpěr.
Druhou možností je náhrada problematické zatáčky na vratné větvi systémem dvou lanovců a dalších kladek, které ve výsledku zajistí žádoucí změnu směru a také dostatečný výškový rozdíl mezi úrovněmi lana, které se v této konfiguraci kříží. Příslušné lanovce mohou být umístěny samostatně za vzniku oddělené lomové stanice, jako je tomu například na Kyčerce ve Velkých Karlovicích, nebo jsou součástí jedné společné konstrukce (Chopok juh – Krúpová). Variantu se společnou konstrukcí můžeme najít i na unikátním lomeném vleku z dílny Metasportu Ostrava v Klepáčově v Jeseníkách.
Třetí možnost, použitelná pokud je změna směru pouze mírná, využívá kombinace našikmených kladek s dalšími prvky stabilizujícími polohu lana při přejezdu závěsu přes podpěru. V našich zemích se s takovým typem vleku nesetkáme, nicméně je k vidění například jen pár metrů od hranice na hřebeni Orlických hor v rámci lyžařského areálu v polském Zielenci.
Různé varianty lomených tras byly realizovány i Slovšportem Žilina, výrobcem malých přenosných vleků typu EPV 300. Vlek tohoto typu s trojúhelníkovou trasou byl zhruba před pěti lety demontován v areálu Búřov ve Valašské Bystřici. Unikátního přetočení závěsu na vratné větvi do vodorovné polohy, aby pak přes našikmenou kladku na lomové podpěře přejel shora, bylo využito na kratším ze dvou vleků v Horné Štubni (okres Turčianske Teplice). Třetí lomené EPV, demontované již před více než dvaceti lety, bývalo v provozu na Hradisku v Žilině-Stražově. V jeho případě se nám nepodařilo princip řešení lomu zjistit, vlastní vzpomínky zpřed 25 let bohužel již neobsahují potřebné technické detaily.
Pokud tedy v tomto roce hodláte změnit svou trasu, tak přejeme, ať je to z vaší vlastní vůle a tím správným směrem! Vydáno: 1.1.2021
Aktualizace:
