Tento zvratkový vlek dlouhý cca 170 m vybudoval pro své zaměstnance Výzkumný ústav gumárenské a plastikářské technologie (VÚGPT) z tehdejšího Gottwaldova. Z tohoto podniku pocházely veškeré součásti vleku, kdy cenné rady poskytl také známý konstruktér a vynálezce zvratkového systému pan Josef Šperka, člen TJ Gottwaldov. Vlek byl poháněn mohutným elektromotorem s převodovkou s olejovou náplní a soustavou lanovnic, zakrytý původně pouze plechovým boxem. V následujících letech byla přistavěna dřevěná chata, tzv. vrátkovna, kde se nově nacházela nejen strojovna vleku, ale také například klubovna. Každý úsekový odbor VÚGPT měl nárok strávit na vleku jeden víkend, kdy byl z Gottwaldova vypraven autobus s cca 35 zájemci z řad zaměstnanců a jejich rodin. Ti byli ubytováni v chalupě Šohajka poblíž vleku. Tak jak bylo dříve běžné, i tady se před každým lyžováním svah nejdříve sešlapal v celé své šíři a v závěru dne zase srovnal. Na rozdíl od areálu na Portáši se zde lyžovalo bez front. Takto fungoval vlek až do poloviny 80. let, kdy z politických důvodů stranický výbor dále odmítl přispívat na jeho provoz, a později sem i zaměstnancům zakázal jezdit. Novým útočištěm zaměstnanců VÚGPT se stal areál MEZu Vsetín na Kyčerce. Lyžařský vlek na Šohajce dále využívali členové lyžařského klubu pneumatikářského podniku z Otrokovic, a to až někdy do první poloviny 90. let. Krátce nato byl vlek odstraněn z terénu. Poslední památkou na vlek tak zůstala již zmíněná vrátkovna. Informace k historii vleku poskytl pan Antonín Zatloukal, bývalý zaměstnanec VÚGPT a jeden z lidí, kteří se o vlek starali. Historické fotografie také zaslal pan Tomáš Zatloukal. Oběma velmi děkujeme! Vydáno: 17.2.2021
Aktualizace:
