KOHÚTKA. Jedním z nejznámějších a nejnavštěvovanějších lyžařských center v Javorníkách je SKI centrum Kohútka nacházející se na hranici se Slovenskou republikou v katastru Nového Hrozenkova. Název areálu se odvíjí od vrcholu Kohútka (913 m n. m.), kde byla ve 30. letech postavena stejnojmenná chata. Areál byl nicméně v minulosti označován i jako Portáš podle nedalekého horského hotelu otevřeného v roce 1930. V této reportáži se zaměříme na období, kdy zde byly budovány lyžařské vleky. O rozvoj střediska se zasloužily dva kluby - TJ Gottwaldov (dále TJG) a MEZ Vsetín. Kohutka Za počátek budování lyžařského areálu lze označit rok 1953, kdy se členům TJG podařilo pronajmout chatu Kohútka od ak. malíře Hlavici. Prvním lyžařským výtahem byl jednoduchý vrátek vybudovaný u chaty Spartak. Následně po vzoru Spartaku vznikl v roce 1955 další lyžařský vrátek se zalomenou trasou obsluhující nebezpečně úzkou sjezdovkou s názvem Velká. Motocyklový motor původně použitý pro pohon se neosvědčil, a tak další členové TJG upravili stavební vrátek, který byl schopný najednou vytáhnout až 16 osob.

V následujících letech se člen oddílu Mojmír Menec zúčastnil mistrovství světa v lyžování v rakouském Bad Gasteinu a na základě jeho informací o tamějších vlecích vytvořili František Hurník a Josef Šperka koncepci lyžařského vleku s nekonečným lanem. Tento systém byl svými tvůrci nazvaný jako „zvratkový“ a přenosným závěsům, kterými se připojovali lyžaři na lano, se říkalo „zvratky“. Prototyp tohoto vleku byl postaven v roce 1958 v původní trase lomeného lyžařského vrátku. Protože se systém osvědčil, vznikly vzápětí na Spartaku, Seníku a Kohútce další zvratkové vleky a v roce 1964 byla rozšířena sjezdovka Velká pod Kohútkou.

Kohutka - Mapa Při budování lyžařského střediska však byla členy TJG podceněna možnost zakoupení chaty Kohútka od původního majitele, kterou v roce 1959 koupil ZV ROH MEZ Vsetín a následně došlo k výpovědi nájemní smlouvy. Díky domluvě tehdejšího vedení TJG a MNV Gottwaldov byly získány prostředky pro vybudování nové chaty Javorka, která byla postavena v rekordním čase - za 36 pracovních neděl.

Další období budování lyžařských vleků přišlo na konci 60. let. V roce 1966 byla znovu rozšířena Velká sjezdovka pod Kohútkou, a to na současných 60 – 120 m. Zároveň byl ve spolupráci s MEZ Vsetín nahrazen původní lomený vlek dvojitým zvratkovým vlekem v nové přímé trase. Na kraji sjezdovky, v místě dnešní lanovky, postavili lyžaři z TJG stejný dvojvlek pro své závodníky. Další dvojvleky tohoto typu s přepravní kapacitou 2x300 os/h byly následně postaveny i na Seníku, Spartaku a malé Kohútce.



V pořadí třetí fáze modernizace lyžařských vleků nastala v první polovině 80. let, kdy byly zvratkové vleky postupně nahrazovány vleky s pevně uchycenými talířovými závěsy. Vlek na Malé Kohútce byl nahrazen talířovým vlekem rovněž dvojité konstrukce s trasou posunutou k okraji sjezdovky. Stejný talířový dvojvlek vznikl také na Seníku, kdežto na Spartaku byl zvratkový dvojvlek nahrazen až v roce 1988, a to talířovým vlekem v jednoduchém provedení. Na Velké sjezdovce byla situace odlišná. Konstrukce zvratkových dvojvleků zůstala, nicméně velký zvratkový vlek byl upraven pro pevné závěsy. Závodní vlek zůstal v původní podobě až do roku 1986, kdy jej nahradil dvojvlek Tatrapoma F 12. Jednalo se jediný dvojvlek tohoto typu, který u nás Tatrapoma postavila (pozn. dvojvlek typu H stojí na Pradědu).

Po roce 1989 přešly vleky MEZ Vsetín do pronájmu SKI MEZ Vsetín, od kterého si vleky pronajal Jindřich Ekart, dlouhodobý člen vsetínského klubu. Po dvou letech vleky odkoupil majitel chaty Kohútka. Vleky TJG (nově Lyžařský klub Zlín) si vzal do nájmu člen TJG a také její dlouholetý předseda Josef Šperka (později ještě Libor Stupka). Po rozdělení Československa byl vlek Spartak přemístěn směrem k parkovišti z důvodu křížení nově vybudované cesty z české strany. Od poloviny 90. let také začalo postupné odkupování vleků zlínského oddílu majitelem chaty Kohútka.

Kohutka - Mapa Po roce 2000 byly postaveny dva nové vleky: krátký vlek na Velké sjezdovce a přibližovací vlek od parkoviště k chatě Kohútka. Dále byly modernizovány vleky na Malé Kohútce, Seníku a Spartaku. Největší změna přišla v roce 2009, kdy do střediska vstoupil nový investor SKI CENTRUM KOHÚTKA, a.s. Byla postavena neodpojitelná čtyřsedačková lanovka Doppelmayr s trasou kopírující dvojvlek Tatrapoma. Ve své spodní části byla navíc prodloužena asi o 150 m, kde byl díky zavezení rokliny zeminou vybudován dojezd k dolní stanici a zároveň nádrž pro zasněžování. Společně s lanovkou byl také vybudován systém technického zasněžování s dvěma retenčními nádržemi. Malý vlek na Velké sjezdovce byl přesunut na sjezdovku s názvem Runda. Poslední modernizace vleků proběhla v minulém roce, kdy byl jako poslední současnými majiteli od zlínského lyžařského oddílu odkoupen vlek na Spartak.

Tato reportáž vznikla díky ochotné pomoci Roberta Šperky, který poskytl podklady z archivu svého dědečka Josefa Šperky, konstruktéra, vynálezce zvratkového systému a dlouholetého předsedy TJG. Dále se na reportáži podíleli dlouholetí členové vsetínského klubu Jindřich Ekart st. a Jindřich Ekart ml., Josef a Jana Kocurkovi – majitelé Horského hotelu Kohútka, Dan Václavek - majitel Horského hotelu Portáš a bývalí členové TJG A. Láznička, M. Lázničková, A. Bělaška a J. Novotný.
Vydáno: 31.1.2021


Aktualizace: