Stejně jako řada dalších slovenských měst, do jejichž katastru spadaly svahy přilehlých pohoří, i město Vrútky se kdysi mohlo pochlubit vlastním lyžařským střediskem. To se nacházelo v dolní části východních svahů Lúčanské Malé Fatry v lokalitě Piatrová, kde byl v roce 1960 postaven první kotvičkový vlek. Hlavním přepravním zařízením se od roku 1968 stal paralelně vedený kotvový vlek VL 500 od Transporty Chrudim, který na své 670 m dlouhé trase vybavené osvětlením pro večerní lyžování překonával zhruba stopadesátimetrové převýšení. Pro celoroční využití svahu byla dokonce zakoupena umělá tráva, která však nakonec nebyla na svah instalována. Dalšího rozvoje se středisko dočkalo v 80. letech, kdy byla prodloužena sjezdovka u kotvičkového vleku na 450 m a samotný vlek nahrazen talířkovým (EPV-300). Ten byl z důvodu své nízké kapacity záhy vyměněn za Tatrapomou F, na mírnou dolní část svahu pak přibyla krátká Tatrapoma S. Původní kotvičkový vlek pak byl přestěhován na jižní svah Kľačianské Magury, kde sloužil ještě začátkem tohoto tisíciletí (o tomto zaniklém středisku zase někdy příště).
Tatrapoma F
Sjezdová trať u Tatrapomy F.
Trosky Tatrapomy S.
Dolní část svahu, v levé části snímku Tatrapoma S.
Bývalá horní část trasy Transporty VL 500.
Patky podpěry a dolní část trasy Transporty VL 500.
Jedna z variant projektu HEARTH. Červeně souvisle jsou vyznačeny dvě lanové dráhy a přerušovaně pak dva projektované vleky. Oranžově tečkovaně je naznačena poloha chátrajících Tatrapom F a S.
Výřez z návrhu územního plánu města Vrútky. Žlutě jsou vyplněny plochy určené pro lyžování, černé čáry v nich udávají polohu plánovaných přepravních zařízení. Oranžově je opět naznačena poloha současných Tatrapom F a S.
Vydáno: 31.5.2019
Článek na facebooku + diskuze ZDE
Aktualizováno: -

PIATROVÁ
 
Podobně jako mnoho podobných středisek postihl od začátku 90. let i areál na Piatrové postupný útlum provozu - jako poslední se do roku 2006 udržela Tatrapoma F, provozovaná společností JASED jen při čím dál vzácnější přízni počasí. V současnosti v lokalitě najdeme její rezivějící podpěry, lano již spadlo z velké části kladek. Ještě hůře je na tom sousedící Tatrapoma S, které chybí celá horní stanice. Kdysi hlavní vlek Transporta VL 500 připomínají jen patky podpěr, průsek vleku je již z velké části zarostlý a stejně tak i bývalá sjezdovka, která již téměř není v terénu patrná.

V nedávných letech byly představeny projekty na obnovu areálu. Hned několik variant navrhlo občanské sdružení HEARTH - Modrá planéta, které v rámci plánu revitalizace prostoru mezi Žilinou a Martinem nastínilo možnost výstavby sedačkové lanovky a 3600 m dlouhé sjezdové tratě, která by překonávala 785 m převýšení - z hřebene Malé Fatry (spod vrcholu Úplazu) až do údolí Chrapového potoka, tedy do blízkosti dálničního sjezdu u Dubné skaly. Ve skromnějších variantách projektu se již se zpřístupněním hlavního hřebene lanovkou nepočítalo, dolní část projektovaného areálu by pak byla i v částečném souladu s návrhem územního plánu Vrútek. S ohledem na nepříznivé podmínky pro investice do tohoto odvětví, obzvláště v oblastech s relativně nízkou nadmořskou výškou, je pravděpodobné, že se návratu lyžování na kdysi vyhlášené a mnoha lyžařskými závody prověřené svahy Piatrové již nedočkáme.

Za převážnou většinu podkladů a aktuální fotografie pro této článek děkujeme našemu přispěvateli Róbertu Hojstričovi z Martina.