Nedaleko Českého Krumlova se nachází nejvyšší hora Blanského lesa Kleť (1083 m.n.m.), na jejímž vrcholu najdeme například hvězdárnu nebo také nejstarší kamennou rozhlednu v České republice vybudovanou již v roce 1825. Na vrchol Kleti se lze dostat z Krasetína jednosedačkovou lanovkou vyrobenou v Transportě Chrudim s označením SL-1 (mapa). Ta byla budována od roku 1959 a do provozu uvedena 1. 7. 1961. Její délka je 1792 m, výškový rozdíl 383 m. Provozovatelem lanovky je obec Holubov. Kromě lanovky bylo na Kleti vybudováno i několik méně známých lyžařských vleků.

Jedním z prvních byl lyžařský vlek v bukovině na sever od nynější sjezdovky. Poháněn byl navijákem pro letecké větroně s nekonečným lanem a benzinovým motorem. Instalován byl někdy okolo roku 1950. Zanikl a strojovna byla zcizena.

Od roku 1949 dobrovolníci z okolí vybudovali sjezdovku přímo z vrcholu Kleti. Sjezdovka v současné trase vznikla při zakládání elektrického kabelu ze sloupů do země. Prvním lyžařským vlekem na této sjezdovce byl vlek lyžařského oddílu TJ Motor České Budějovice. Původní vlek s lanem vedeným po zemi na válečcích byl v provozu od roku 1958. Průkopníky lyžování na Kleti byli pánové Bradáč, Tajrych, Šimek a další. V roce 1964 se vlek prodlužoval a tažné lano bylo přemístěno na podpěry s ježky, tj. kladkami s ostny stabilizujícími polohu lana při přejezdu závěsu. Na této úpravě se podíleli pánové Misar a Císler. Mobilním vlekem byl prodloužen i výjezd od strojovny až na vrchol Kleti, včetně osvětlení v horní části zvané rukáv. Parametry dodnes stojícího vleku TJ Motor jsou úctyhodné: délka 910 m, převýšení 230 m, rychlost 2,2 m/s (mapa).















Druhým vlekem u sjezdovky na Kleti byl vlek oddílu lyžování v rámci TJ Pozemní stavby České Budějovice budovaný v letech 1959-1960 (mapa). Byl podobné konstrukce jako vlek TJ Motor, tzn. s lanem na podpěrách s ježky a s připojením lyžařů pomocí háčků. Provoz vleku byl ukončen a jeho likvidace proběhla v roce 1992.

Třetím vlekem podél sjezdovky byl vlek TJ Lokomotiva České Budějovice - lokomotivní depo. Ten byl veden paralelně s vlekem TJ Motor České Budějovice. Na jeho stavbu bylo vydáno stavební povolení v roce 1968. Dokončen a uveden do provozu byl v září 1970. Provozován byl asi do roku 2006. Provoz byl ukončen a provedena likvidace. Pozůstatkem je jen horní strojovna. Část členů TJ Lokomotiva ještě přešla do TJ Motor z důvodu užívání vleku, ale po čase jejich činnost zanikla.

Tyto tři lyžařské vleky na Kleti využívali převážně členové oddílů a jejich příznivců. Pro veřejnost nikdy nesloužily. Jediný vlek v oblasti, který byl provozován pro veřejnost, se nachází na nedalekých Křemežských loukách (https://mapy.cz/s/3pEP2). Byl vybudován asi v roce 1966, jeho délka činí 450 m a překonává převýšení 80 m.

Tato reportáž je založena na textu, který nám laskavě zaslal pan Ludvík Fabián, předseda lyžařského oddílu TJ Motor České Budějovice. Tímto mu velmi děkujeme! Za upřesnění informací k fotografiím děkujeme Kláře Schmidtové!
Pohled na sjezdovku. Po pravé straně se nachází vlek TJ Motor České Budějovice (v textu označen jako první vlek). Všechny fotky mapují stav z roku 2010.
Vlek TJ Motor České Budějovice ve vrchní části. Níže vede úzkým lesním průsekem. Jeho délka je 910 m.
Vlek TJ Motor České Budějovice. Ježková kladka. Ty byly typické pro oblast jižních Čech.
Vlek TJ Motor České Budějovice. Lano vede úzkou dírou "vyhazovače". Zde docházelo k vypojení háčkového závěsu z lana. Strojovna se nachází v dřevěné chatě.
Vlek TJ Motor České Budějovice. Strojovna.
Rozvaděč.
Pozůstatek odrazového můstku pro paragliding
Vlek TJ Pozemní stavby České Budějovice vedl na opačné straně sjezdovky blíže k lanovce. V roce 2010 byl bez lana. Vedl rovněž úzkým lesním průsekem a má typické ježkové kladky.
Vlek TJ Pozemní stavby České Budějovice. Pohled na poslední podpěru Č. 12 s pokynem: "POZOR! KONEC VLEKU, KOTVU PONECH V TAHU A VYBOČ MÍRNĚ DOLEVA".
Vlek TJ Pozemní stavby České Budějovice. Lano vedlo opět úzkou dírou, kde docházelo k odpojení háčkového závěsu z lana. Na ceduli je pokyn: "PO VYPNUTÍ KOTVY OPUSŤTE URYCHLENĚ TRASU". Dřevěná bouda na obrázku je strojovna vleku.
Háčkový vlek Křemežské louky. Opět s typickými ježkovými kladkami na tažné větvi.
Vlek Křemežské louky - strojovna. Netypické provedení, kdy pohon není na koncové stanici, ale lano pokračuje na druhé straně boudy ven k vratné napínací stanici. Zpětné lano je vedeno nad boudou.
Vlek Křemežské louky - vratná napínací stanice.
Vlek v roce 2003. Foto: Klára Schmidtová
Vydáno: 11.3.2019
Článek na facebooku + diskuze ZDE

Aktualizováno:
17.3.19 - doplněno foto z provozu

Kleť